Pomalu se zdá, že Facebook je přímo magnetem na kontroverzní situace spojené s nakládáním s osobními údaji uživatelů. Značně se diskutovalo například využívání tlačítka „like“ na webu. Jak jsme v únoru psali, jeho umístění na vašich webových stránkách může udělat z vás a Facebooku společné správce osobních údajů návštěvníků vaší stránky. Před měsícem Soudní dvůr Evropské unie potvrdil názor generálního advokáta Michala Bobka na problematické používání tohoto pluginu. Dá se tedy očekávat, že podobný osud potká i další služby, které Facebook třetím stranám nabízí.
V Německu se sociální síť soudí pro změnu s Federálním kartelovým úřadem, který ji podezírá ze zneužívání dominantního postavení neoprávněným kombinováním údajů uživatelů napříč všemi provozovanými službami (WhatsApp, Instagram apod.). A ve Spojených státech nedávno Facebook souhlasil se zaplacením rekordní pokuty ve výši 5 miliard dolarů, kdy Federální obchodní komise společnost obvinila za zneužívání osobních údajů ve spolupráci s nechvalně proslulou společností Cambridge Analytica.
Nejnovější spory se týkají populárního označování (tzv. tagování) přátel a hlasového volání přes Facebook Messenger. Americký federální odvolací soud na začátku srpna připustil k projednání hromadnou žalobu proti Facebooku za rozpoznávání obličejů uživatelů. Sociální síť po nahrání fotografií nabídne uživateli možnost rozpoznané přátele na fotografiích označit. Podle žalobců se takovým postupem společnost dopouští protizákonného shromažďování a uchovávání biometrických údajů milionů uživatelů, a to bez jejich nezbytného souhlasu.
Soudní proces začal už v roce 2015, kdy uživatelé z Illinois zažalovali Facebook za porušení zákona o ochraně biometrických údajů příslušného státu. Právní zástupce žalobce uvedl, že jde o data natolik citlivá, že jejich ohrožení nelze napravit jednoduchým způsobem: „Není to jako číslo karty sociálního zabezpečení nebo číslo kreditní karty, kde můžete číslo změnit. Nemůžete změnit svou tvář.“ Tiskový mluvčí naopak bránil společnost tím, že Facebook vždy informoval o použití technologie rozpoznávání obličeje a uživatelé ji mohli kdykoli zapnout, nebo vypnout. Zákon o ochraně biometrických údajů státu Illinois stanoví náhradu škody ve výši 1 000 dolarů za každé nedbalostní porušení a 5 000 dolarů za každé úmyslné nebo bezohledné porušení. Právní zástupce žalobce uvedl, že v tomto případě by se žaloba mohla týkat až sedmi milionů uživatelů Facebooku.
V Evropě si pozornost regulátora vysloužilo převádění hlasových hovorů přes Facebook Messenger do textu. Tato funkce je momentálně dostupná pouze v USA a uživatel si ji musí zapnout. Pokud ovšem americký uživatel volal evropskému uživateli, byla do textu převedena i slova evropského uživatele. Hlavním problémem z pohledu dozorového úřadu však není samotná transkripce, ale skutečnost, že transkripce prováděné softwarem v některých případech ověřovali zaměstnanci. O takovém ověřování, které spočívá v poslechu zaznamenaného hovoru a kontrole softwarem vytvořeného textu, však nikdo z uživatelů informován nebyl. Tato praxe se dotkla uživatelů ze 14 evropských států, záleží tedy na každém ze 14 národních úřadů, jak si manuální transkripci vyhodnotí a jakou případnou sankci Facebooku udělí.
