Návrh nařízení má řešit otázky spojené s nespravedlivými smluvními podmínkami a nekalými praktikami při obchodním styku mezi zprostředkovateli online služeb a obchodníky. Cílem je vytvoření právního rámce, který zaručí transparentní smluvní podmínky pro obchodní subjekty, které využívají zprostředkovatelské služby poskytované ze strany online platforem. Těmto uživatelům by pak měla být poskytnuta účinnější možnost nápravy v případě, že tyto smluvní podmínky nejsou respektovány.
Nová pravidla přinesou řadu povinností zprostředkovatelům online služeb. Ať už jde o online tržiště, internetové obchody se softwarovým aplikacemi, online sociální sítě nebo online vyhledávače, všechny tyto platformy budou povinny přijmout určitá opatření. A to bez ohledu na umístění jejich sídla. V případě že poskytují služby obchodním subjektům, které mají sídlo v EU nebo nabízejí zboží či služby evropským spotřebitelům, týká se jich nařízení také.
Platformy by měly upravit transparentnost smluvních podmínek tak, aby byly zcela jasné a veřejnosti snadno přístupné. Platí to i u obecných zásad platforem. V těch by také měla být uvedena celá řada informací, jako např. informace o platformami vygenerovaných datech a přístupu k nim, indexaci a parametrech indexace nebo o veškerém odlišném zacházení, které platformy poskytují. Mimo platformy se to týká i zboží či služeb poskytovaných skrze obchodníky spadající do jejich působnosti.
Ve vztahu k účinnější možnosti nápravy je třeba vyzdvihnout, že nové nařízení by mělo pro všechny zprostředkovatele online služeb (snad jen s výjimkou těch nejmenších) stanovit povinnost zavést interní systém řešení stížností a ustanovit nezávislé a kvalifikované mediátory pro případy, kdy tento systém bude na vyřešení konkrétních sporů krátký. Novinkou je také zřízení práva spotřebitelských organizací, sdružení nebo veřejných orgánů zahájit soudní řízení proti zprostředkovatelům online služeb, kteří nejednají v souladu s požadavky nařízení. Sankce za porušení povinností by pak měly stanovit samy členské státy.
Na provozovatele platforem i tak zbyde řada povinností, například v případě potřeby upravit smluvní podmínky, zprůhlednit obchodní procesy nebo zavést nové mechanismy zajišťující soulad jejich fungování s novým nařízením. Na druhou stranu by plošná aplikace jednotných pravidel obsažených v nařízení měla platformám ulehčit fungování na jednotném trhu. Obchodníkům by nařízení mělo zase poskytnout účinný nástroj pro boj se škodlivými obchodními praktikami, které jim brání v plném využití potenciálu online platforem.
Konečné dopady a účinky nařízení, které by jako první svého druhu mělo regulovat obchodní vztahy mezi obchodníky a zprostředkovateli online služeb, se mohou i diametrálně lišit. Digitální prostředí se překotně vyvíjí a tak nařízení počítá s pravidelným vyhodnocováním a revizí pravidel nejen ve vztahu k dopadům na ekonomiku online platforem.
