Žalobkyně byla svědkem úmrtí své kamarádky. Internetový server expres.cz zveřejnil její profilovou fotografii z Facebooku společně s dalšími fotografiemi vztahující se k tragické události. Jednalo se o ateliérovou fotografii, na které byla žalobkyně v pokročilém stádiu těhotenství. Tato fotka byla navíc doprovozena textem „Anetina kamarádka Kateřina, která byla svědkyní v případě jejího úmrtí, po smrti Anety otěhotněla a stala se matkou. Zda je otcem druhý svědek a tehdejší Kateřinin přítel Ahmad, nevíme.“ Kateřina žádala odstranění fotografie ze serveru, zveřejnění omluvy a náhradu nemajetkové újmy. Přitom se nebránila proti zveřejňování své podoby v souvislosti s vyšetřováním úmrtí nebo se zveřejněním fotografií bezprostředně souvisejících s tragickou událostí. Vadilo jí zveřejnění její profilové fotky, která s událostí neměla nic společného.
Ochranu osobnosti upravuje občanský zákoník. Ten mj. stanoví, že důstojnost člověka a jeho soukromí požívají ochrany a že rozšiřovat podobu člověka je možné pouze s jeho svolením. Zákon však obsahuje i výjimku, podle které je možné podobiznu zveřejnit i bez souhlasu, pokud je to provedeno přiměřeným způsobem pro účely zpravodajství.
Nejvyšší soud shrnul, že „uživatel si často volí za profilovou fotografii na sociální síti portrét či snímek, který jej zobrazuje v lichotivé podobě, nebo který považuje za zdařilý.“ Specifikem profilové fotografie na Facebooku je potom nemožnost omezit zobrazování profilové fotografie na skupinu svých přátel, přátel svých přátel nebo na širokou veřejnost. Žalobkyně navíc nebyla osobou veřejného zájmu, tou se stala pouze v souvislosti s vyšetřováním úmrtí své kamarádky. Nejvyšší soud se proto neztotožnil se závěry nižších soudů, dle kterých server zveřejnil ateliérovou fotografii těhotné žalobkyně k debatě obecného zájmu, a uvedl, že pro oprávněnost tohoto zveřejnění chybí posouzení práva na respektování soukromého života. Jinými slovy, zveřejněná profilová fotografie nijak nesouvisela s událostí, o které bylo referováno, a nebyl zde jediný důvod, proč by zrovna tato fotografie měla naplňovat zpravodajský účel, na který se bulvární server odvolával.
Dle závěru Nejvyššího soudu z použití profilové fotografie na Facebooku nelze dovodit konkludentní (nevyslovený, ale dovozovaný) souhlas s jejím dalším zveřejněním, ani naplnění předpokladů zákonné zpravodajské výjimky. Vždy je třeba posuzovat přiměřenost tohoto zveřejnění se zřetelem ke konkrétním okolnostem a chránit nejen svobodu projevu informačních médií a právo veřejnosti na informace, ale rovněž oprávněné zájmy zobrazené osoby.
